ZOO Dvůr Králové nad Labem

2013

Do ZOO ve Dvoře Králové jsem se chystala už dlouho, klidně můžu říct, že několik let. Ostuda, vím. Ale letos jsme spojili několik akcí do jedné a tak se návštěva téthle krásné ZOO mohla konečně uskutečnit. Hned po ránu se nás ujala Jana Myslivečková a nevím, jak mám vyjádřit svoje nekonečné díky za všechno, co pro nás udělala, protože bez ní bysme toho nezvládli a neviděli ani polovinu.

Ze všeho nejdřív jsme se šli podívat za Tadaem. Už tolikrát jsem ho viděla na fotkách a tak jsem si myslela, že mě nemůže překvapit. Ale pohled na toho nádherného tvora vlastníma očima je něco úplně jiného. Má ve výrazu obličeje takovou sílu, že z toho až mrazilo a když se podíval směrem k nám, skoro jsem měla tendenci se mu omluvit, že jsme nepřišli dřív. Přinesla jsem mu po vzoru Hujera pár švestiček, a to doslova jen pár, protože jich v prodejně už víc neměli a měla jsem velkou radost, když je hned po našem příchodu pěkně spořádal.

Cestou dál jsem si stihla pochovat hada, který se mi kolem rukou svíjel tak dlouho, až mi ho nějaký další návštěvník netrpělivě sebral a pověsil si ho kolem krku. Asi se mu zdálo, že chudáka pana hada držím dost nemotorně, ale tak byl to můj první živý had v rukou a nějak moc se vykrucoval :o)

Dlouhou dobu jsme strávili u orangutaních holek. Malá Dewinka a Tessinka jsou neskutečně roztomilé a myslím, že bych se na ně vydržela dívat klidně celý den a neomrzelo by mě to. Pobavilo mě, jak se v jednu chvíli sešly všechny čtyři ženský nahoře u pletiva a vyměňovaly si informace. Satu a Žanda si podávaly kousky trávy a Tessinka s Dewinkou si zase předváděly různý cviky a visy a chytaly se skrz pletivo za paciny. Trochu mi to připomínalo návštěvu ve vězení, kdy spolu příbuzní mluví přes bariéru. Tedy, ne že bych s tím měla osobní zkušenost :o)

K orangutanům, šimpazům i Tádovi jsme se několikrát vraceli, ale mezitím jsme si stihli prohlídnout všechna ostatní zvířata i výstavu Burianových obrazů, občerstvit se, pomazlit s minipejskem a projít si sprškou, která byla v tom horku moc příjemná.

A taky jsme konečně objevili levhartí miminka, na které jsem se moc těšila. Prvně byl jejich vnitřní výběh prázdný, ale při další cestě jsme už podle počtu přihlížejících lidí viděli, že teď už místnost určitě prázdná není. Prckové byli úžasní a stejně jako u orangutaních holčiček bych i tady mohla strávit celý den.

A potom přišel naprosto snový zážitek, kdy nám Jana a chovatelky umožnily strávit nějaký čas s malým levhartím klukem ve venkovním výběhu. Skoro se mi podlomily kolena štěstím a myslím, že z toho zážitku budu čerpat pozitivní energii ještě hodně dlouho. Byla to nádhera a opět Jani, moc děkuju!

Taky jsme se náhodou přichomejtli k natáčení krtečkové historky, kterou nám Jana předtím povyprávěla. Chudák krtek, za života určitě netušil, jak se jednou proslaví. V sobotu jsme pak o něm viděli reportáž na Primě i s objasněním Jany :o)

Později odpoledne nás Jana vzala na Safari vláčkem. Byl to nádherný zážitek, vidět tolik druhů zvířat volně ve stádech. Některé druhy jsem určitě viděla poprvé v životě a byla jsem moc ráda, že prohlídka byla i s výkladem, protože jinak bych mockrát netušila, na co se dívám.

Pak jsme z vlaku vystoupili a šli dál pěškobusem po další části Safari. Tam mě okouzlilo množství nosorožců a nádherná slečna Eliška.  Blížil se večer a tak jsme ještě jednou a naposled zašli za šimpanzí skupinkou a za Tádou, který nám předvedl hru na schovávanou s Janou. Bylo úžasné sledovat jeho taktiku při hře :o)

Cestou k východu jsme se ještě zastavili u levhartíků. Jak Ginger, tak Fred byli po celém dnu plném hraní tak unavení, že je už nic nezajímalo a oba spinkali natažení jak puntíkatý makaronky.

Jana se ptala, jak se nám v jejich ZOO líbilo. Jani, kdybys to už nevěděla z našeho nadšení a z toho, co jsem ti odpověděla, tak to zopakuju: nádherná ZOO se spoustou krásných zvířat, s velkým množství občerstvovacích míst a záchodů :o) (fakt důležitý), ale hlavně s člověkem, který nám věnoval svůj čas a znalosti a udělal nám tolik radosti, že to slovy nedokážu popsat. A to se mi většinou nestává :o)

Moc, moc děkuju. 

ZOO Dvůr Králové nad Labem

Červenec 2013