Jak paní Shinda Gorilková k velkému štěstí přišla

Byla sobota, 23. dubna 2016. U Gorilkových se právě chystala oslava 6. narozenin mladého pana Kiburiho, které měly nastat hned druhý den, 24.4. Jenže to ještě vůbec netušili, a netušil to nikdo, že nakonec na Kiburkovu oslavu tak trochu pozapomenou, protože se stane něco VELIKÉHO a do rodiny přibyde něco naopak dočista MALINKATÉHO...

Všichni možná ještě trochu pospávali a polehávali, ale teta Shinda věděla, že už přišel den, o kterém se bude dlouho mluvit, den, který bude znamenat hodně vykulených očí a užaslých tváří, den, kdy ukápne spousta slziček dojetí a štěstí. A taky že ano.

Shinda totiž po poledni představila světu svoje první vytoužené gorilátko a postarala se tak o obrovské překvapení roku. Co roku, možná celé pětiletky. A co pětiletky, možná i dekády. Schovávala svého drobečka po celou dobu tak šikovně, že ani ošetřovatelé nevěděli, jaké kouzelné nadělení jim Shinda chystá. Ale Matka Příroda, pan Richard a paní Shinda (a možná i Velký Gorilák) zařídili, že nemožné se stalo skutkem a tak se Gorilkovic rodinka rozrostla o nádherné a zdravé miminko, pro které Shinda bude určitě tou nejbáječnější maminkou, jakou si mohlo přát.

A Kiburi? Ten jistě tetě odpustí, že ho tímhle svým kouzelnickým kouskem tak trošku vyšoupla z jeho narozeninového chodníčku slávy. Vždyť nakonec takový malinkatý chlupatý dáreček je přece to nejlepší, co mohl dostat.

Milá Shindo, nikdy v životě nezapomenu na svůj nepopsatelný úžas, když jsem v sobotu večer zasedla k počítači a jako první se mi před očima objevil nadpis:

ZÁZRAK V PRAŽSKÉ ZOO: GORILÍ SAMICE SHINDA PORODILA MLÁDĚ!

Nepamatuju si, kdy jsem naposled zažila takový příval štěstí, jako při téhle zprávě. Kéž bys věděla, kolika lidem jsi tímhle vlasatým uzlíčkem udělala radost. Bylo mi vždycky tak líto, když sis od Kijivu půjčovala její miminka a aspoň na chvilku sis možná představovala, že jsou jenom tvoje. A později mi bývalo líto, když si odrostlejší děti chodily pro mazlení spíš k tetě Kambě nebo Bikiře.

V poslední době ses mi zdála trochu osamělá, zasmušilá, odevzdaná nebo prostě - jiná. Při mojí návštěvě před měsícem jsem tě skoro ani neviděla, jak jsi byla pořád někde schovaná. Takhle jsem tě tenkrát vyfotila až skoro před odchodem a když jsem jako pokaždé zaslechla od návštěvníků hodně poznámek o tom, že tahle gorila bude mít miminko, protože má velké břicho, tak jsem se nad nimi v duchu jen pousmála. Koho by napadlo, že po všech letech omylů se tahle slova do měsíce vyplní?

Po dlouhých letech, kdy jsi na miminko marně čekala, to vypadalo, jako by ses smířila se svým osudem, ale ono to bylo úplně jinak. Vím, že slovo ZÁZRAK se vyslovilo teď v souvislosti s tebou mockrát, ale i já ho použiju. Tohle je prostě úžasný zázrak a jsem hrozně šťastná, že se přihodil zrovna tobě.

Přeju ti hodně krásných chvil s tvým goriláčkem, milovaná Shindo. Ať ti naplní život radostí a prožijete spolu dlouhé roky.

A tobě, neméně milovaný Kiburku, přeju, ať jsi pořád tak úžasný gorilí kluk a ať ve své rodině oslavíš ještě plno dalších narozenin.