**********************
Milá, nejdražší Kambuško. Dlouho jsme všichni čekali na tenhle den. Někteří s radostí a nadějí, jiní s nervozitou a obavami. Ten den přišel v neděli 24. února 2013 a nedopadl tak, jak bychom si přáli. I tvoje druhé gorilátko přišlo na náš svět mrtvé a málem to stálo život i tebe.
Vybrečela jsem hodně slziček. Nejdřív těch ze strachu o tebe, potom ze smutku nad mrtvým mláďátkem a nakonec úlevných u zprávy, že se probíráš z narkózy.
Teď už je po všem, ty se pomalu vzpamatováváš ze včerejšího škaredého snu a tvoje gorilí rodinka si může oddechnout, že tě vidí a že jim tě nikdo nesebral. A já si můžu oddechnout taky, protože jsem si uvědomila, jak moc hluboko ses zaryla do mého srdce a jak strašně těžké by bylo tě ztratit.
Je škoda mrtvého mláďátka, velká škoda, že nedostalo šanci na život. Ale milá Kambí, bez tebe si to ani neumím a nechci představit. Jsem hrozně šťastná, že jsi tady.
A co teprve takový Kiburek!